Historickým centrem pro ranní ptáčata – Secese na Starém Městě pražském

Secese – dlouho považovaná za "úpadkový styl". Inu, nepřinesla nic nového, ale já ji mám ráda pro její hravost, lehkost a zdobnost. Přibližně do roku 1907 se na fasádách domů objevuje v malbách i sgrafitech bohaté využívání florálních, zoomorfních i figurálních motivů. Po roce 1912 se ovšem secese odklání od přezdobenosti a k dekoraci stále více používá geometrických ploch omítek, ve větší míře se užívá majoliky, keramiky – to vše jsme si připomínali už při vycházce po Novém Městě. Samozřejmě se to týká i Starého Města. Jen si trochu opravíme některé zažité informace – například, že Obecní dům není čistě secesní stavbou a ani Pařížská ulice není plná secese. Ovšem do Pařížské samozřejmě dojdeme. A na této vycházce nás čekají i secesní pomník Jana Husa a krásná práce Františka Bílka (přiznám se – mám pro jeho díla slabost) secesní socha Mojžíše, torzo plánovaného, ale bohužel nedokončeného cyklu.